Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
2009

31.12.2009

Prcháme z Prahy pod palbou dělbuchů a jedeme se schovat na Vysočinu. Kvůli Gitánkovi tiše doufáme, že vinou krize budou i ohňostroje skromější. A je to tak. Soused ukončil palbu hned v 00.20. Gitánek s tradiční Sivestrovskou kombinací D.A.P. a Serene UM, všechno v klidu prospal u kamen.


27.12.2009

Po příjezdu z Vysočiny jsme využili volné neděle a šli se podívat, kterak se nám za domem v Hostivařském lesoparku scházejí setříci. Sárina byla ve svém živlu, že vidí kamarády, hlavně Terráška z Wenytry. Okamžitě se jala všem na volno puštěným setrům ukazovat, kde máme v "Hostíku" jakou zvěř. Naštěstí všichni setři byli ovladatelní a odvolatelní, takže srnky tam máme pořád 4.

Foto pořízené jednou ze setřích paniček.

 


24. - 26.12.2009

Na Vánoce jsme se opět odebrali na Vysočinu. Hříbci se těšili na zazvěřené lesy a poleh u kamen a samozřejmě nějaké ty dobroty od stolu. A protože před Vánoci Sára získávala ostruhy na prvních honech, objevila se o vánočních svátcích na našem svátečním stole i zvěřina.

  
 

 

 

 


 30.11.2009

 

Listopad jsme trávili oblíbenými návštěvami Konopiště a přeháněním bažantů - tedy hlavně Sára. Někdy jsme dostali slepičku na cvičení, na které si hlavně Gitanek procvičil oblíbený aport a dohledávku. Při jedné takové dohledávce se za ním náhle objevilo několik rozběhnutých divočáků. Naštěstí to Gita stihl .

 

 

 

 


28.10.2009

 

Využili jsme volný den státního svátku a vydali se s Hafany z Berounska na procházku kolem Hudlic. Fotografovala Lenka od labradora Balůa.

 

 

 

 


 

12.10.2009

Gitano má narozeniny! Nesměli u toho chybět ostatní Hříbci, kteří asistovali už při přípravě narozeninového dortíku.

     

 

 

 

 


8.1O.2009

 

Sáře se splnil velký sen! Byla pozvána na přehánění bažantů do bažantnice na Konopišti. První den okoukla od fouska Amara, jak má správně bažantům nadběhnout, aby se vznesli a přeletěli správným směrem, tj. na pozemek, kde hřadují a jsou krmeni. Sára byla přešťastná - tolik bažantů pohromadě a všechny mohla zvednout do vzduchu. Postupně se "vyprofilovala" na hledání v kukuřičném poli. V závěru byla přeci jenom dost "vybouřená", takže k vypíchnutí bažanta z nízké krytiny musela dostat( i opakovaně) povel, jinak by pořád vystavovala.



ilustrační foto: http://www.jynx-t.net


Druhý den už byla Sára zkušeným pomocníkem, opakovaně si mohla procvičit i klid za srnčím. Za odměnu jsme dostaly kohoutka na cvičení, kterého se podařilo Amarovi  u silnice slovit. Gita byl rád, že může konečně aportovat pořádnou zvěř a ne pořád jen ty atrapy.


 
 

4.10.2009

Už to zase začíná vypadat, že se u nás nic neděje. Pravda je, že nestíhám zapisovat a už vůbec ne fotografovat. Se Sárou a Gitanem se snažíme využít pěkné počasí a dostupná pole ke cvičení. Sára většinou začíná vzhledem k noze ve vojtěšce, ale když jí chci udělat radost, aby mohla najít např. bažanta, posílám jí do řepy.

S Gitanem je to trochu náročnější. Vystaví bažanta, křepelku, ale koroptve zatím úspěšně ignoroval. Když už jsem se radovala, že snad konečně a hnala se k vystavujícímu Gitanovi, po krátkém postupování, vyběhl z řepy statný lišák. Gitano udělal tři skoky a už to vypadalo, že ho zakousne, ale cca 10 cm od lišákova krku si to rozmyslel, otočil se a přiběhl ke mně. Už jsme tu mohli mít historku, kterak lišák pokousal Gitana.

Sobotu 3.10.2009 si můžeme zapsat jako významný den. Gitanek perfektně vypracoval koroptvičku, vedl mě k ní snad 15 m. Moje radost byla obrovská - Gitanova mnohem menší. Myslím, že byl zklamán, že si za tím "ptáčkem" nemohl vyběhnout, případně ho ulovit.

24.7.2009

Když se v čase ohlédnu zpět, tak si myslím, že je právě ta správná chvíle, abych napsala, že všichni Hříbci jsou zdrávi. Astor se úspěšně zbavil zánětu průdušek, Gitanovi hezky srostly všechny tržné rány po kousnutí mohutnou německou dogou (každý kousanec utrží ve chvíli, kdy se rozhodne, že jde za paničkou, a k sokovi se otočí zády) a Sáře velmi dobře dosrůstávají zlomené záprstní kosti (samozřejmě, že na té "naší" nožičce, která se při sbíhání srázu zaklínila mezi kameny).

S Gitanem se snažíme hodně cvičit a jsme moc rádi, když můžeme do nového terénu a pocvičit s kamarády. Přítomnost v podstatě jakéhokoli psa na poli vyburcuje Gitana k pořádnému běhu - bohužel někdy i ke krádeži zvěře .

 

"Chybí tady snad někomu něco?"

"Mylíš jako takovou tu práci v poli, systematický hledání, vystavování, nebo snad aport? ... Mně teda ne!""

"Mně taky ne!"

 

 

 

 


 

1.-3.5.2009

Opět jsme se zúčastnili kynologického kurzu pořádaného ČPSK v Peruci. Tentokrát hlavně proto, aby si Gitanek zaběhal a setkal se s jinými psy. Bylo tam hodně zajíců, takže Sára se konečně mohla odnaučit za nimi vybíhat. Gitano měl jedinečnou příležitost si zaběhat s Brokem Nová Hajnice. Jednou se podařilo s ním spoluvystavit srnčí a na díky Romanovu syknutí za ním nevyběhnout. Byla jsem ráda, že na poli Gitano Brokovi stačil a moc ho neotrávil tím, jak se ho pořád držel. Takového Bročka bychom potřebovali častěji, aby se Gitano něco naučil a hlavně si víc věřil.

 

   

                            Gita & Brok jsou z pole                                                         Holky to s napětím sledují                                                                          Odpočinek v chatičce

 


 

2.4.2009

Dnes Astorek oslavil 13 let. Sesbírala jsem hodně receptů a tipů, jak Astorovi nachystat ten správný psí dort, ale obávala jsem se, že náhlou změnou jídelníčku, bych mu mohla způsobit střevní potíže. Nakonec jsme zůstali u piškotového korpusu s troškou pribináčku, respektive pribináčků. Chtěli jsme udělat fotku oslavence s dortíkem se třináctkou. Ale kde se vzal, tu se vzal Gitano a začal dortík decentně olizovat... Po chvíli se na dort vrhli všichni.

 

   

 


 

21.3.2009

První jarní den jsme se Sárinou vyrazily na Kladensko, abychom si zaběhly první field trial pořádaný v letošní sezoně ČPSK. Sárina běžela již tradičně v kategorii Derby Couple (letos naposledy - už je na derby vážně dost stará). V páru běžela s gordon setrem Máďou (Amadeus Levaki). Oba se vrhli do pole s chutí. Bohužel zvěř nebyla ani ve strouze. Sárina to vyřešila tím, že začala hledat nosem po zemi.

Fotografovala Jana od Feleenky (Fai Leslie Leven).

 


15.3.2009

 

 

Jakmile roztál pořádně sníh, snažili jsme se chodit na pole a trochu pracovat. Hledali jsme na polích a trochu aportovali. Vzhledem k tomu, že Gitano byl připravován pro všestrannou práci, atrapy nosí, ale rozhodně s větší chutí nosí zvěř. Sára nenosí s chutí nic. Kdyby to šlo, tak by jenom běhala. Když není co vystavovat vypomáháme si křepelkami. Sára je vystavuje, ale tak napnutá jako u divoké zvěře není. Gitanek křepelky vystavuje, ale občas si je "splete" s pohozenou pernatou a s nadšením je aportuje .

   

 

Lucce Dvořákové jsme pomáhali s úkolem do školy (studium fotografie) a dostali jsme za to fotečky. Ještě se tu objeví vystavující Astůrek. 


28.2.2009

Vyrazili jsme na dlouhou procházku s Hafany z Berounska na Krušnou horu. Zpočátku to vypadalo jako předjarní výlet, ale v lese se objevila spousta sněhu. Pointříci na střídačku obíhaly v okolí. Přesto, že jsem vypouštěla zvlášť Sáru i Gitana, nic jim nebránilo spřáhnout se s Cami nebo Balinkou a podporovat se v hóóódně dalekém hledání.

 

Fotografovali spoluvýletníci Martina,Ančí,Lenka&Terka

 


 

1.2.2009

Jak jsme se obávali, že by se nám mohl Gitano na Silvestra zaběhnout v hrůze z petard, tak jsme si naprosto nepřipustili, že by se to mohlo stát kdykoli jindy.

10.1. jsme jeli ke kamarádovi Standovi do Svrkyně za Velkými Přílepy na krátkou návštěvu. Vyšli jsme na malou procházku. Pustila jsem Sáru, po chvíli ji přivolala a pustila Gitana. Vyšla jsem na horizont a vidím Gita v dálce a lítá jako zběsilý ve sněhu. Pískla jsem "ke mně" a čekala, až ke Gitovi informace dojde. Zdálo se mi, že běží dost blízko k silnici, a tak jsem pro jistotu pískla ještě jednou. Gitano na chvíli zastavil a poslouchal. Následoval další hvizd. Mé pískání se odráželo od protějšího kopce. Gitano si to vysvětlil tak, že stojím na kopci a vyrazil. Přeběhl silnici a mizel na kopci. Doufala jsem, že mu to dojde a otočí se. Při zpáteční cestě, se ale zřejmě dostal do vesnice a tam úplně ztratil orientaci. Přemýšlela jsem, zda mu jít naproti a nebo vytrvat. Po 40 minutách, jsem odvedla "zbylé" psy do auta a jala se Gitana hledat a pořád se vracela na původní místo a volala. Bohužel, nikde nic... Dnes už vím, že tou dobou byl Gitano ve Statenicích.

Naprosto zlomená jsem odjela bez psa a po probdělé noci se začala připravovat na to, že je možná zraněný a do rána v těch -15°C někde umrzl. Vyrobila jsem letáčky a v neděli ráno je začala za pomoci Standy vylepovat po vesnicích. Vyptávala se lidí, ale po Gitovi se slehla zem. Ve 14. hod. jsem se rozhodla na chvíli odjet domů. Jen, co jsem dorazila do Prahy, volala paní, že Gitana viděli ve 13. hod. v Noutonicích a pokoušeli se ho odchytit. Byli jsme tam o 20 min. dříve. Okamžitě jsem vyrazila zpět, tentokrát s bratrem. Byla jsem přesvědčena, že Gitana už domů odvezu. Už ho hledalo i několik místních...ale marně. Ve 22.30 jsme odjížděli promrzlí domů a zase bez Gitana. Snažila jsem se uklidnit tím, že když přežil jednu noc, tak snad zvládne ještě další...

V pondělí v 10.10 přišla SMSka od pána z Velkých Přílep,že Gitano běhá na kraji obce. Dnes víme, že hodinu před tím byl u Kralup nad Vltavou. Do V. Přílep se po této zprávě vypravily 2 motorizované jednotky: kamarád Standa ze Svrkyně, který s námi hledal po zbytek soboty a celou neděli, a trenérka a chovatelka IS Naďa s manželem z Roztok. Gitana vmáčnutého pod schody jedné z novostaveb si všiml Nadin manžel a udělal to nejdůležitější: když se přiblížil ke Gitanovi a viděl, že chce zase utéct, nepokusil se ho chytit, ale přivolal Naďu, kterou Gitano zná...

Gitano "svůj výlet" přežil bez větších následků. Naprosto výjimečně jsem mu při vypouštění na pole nechala termo bundu ManMat. Nebyl vůbec omrzlý, měl nějaké boláčky od soli a odřeniny. Prolili jsme ho čajem proti nachlazení, jitrocelovým sirupem s vitamínem C a odřeniny namazali hojivým balzámem.

Jsem moc vděčná všem, kteří věnovali pozornost mým letákům a neobtěžovalo je zavolat nebo poslat zprávu. V případě Gitana to bylo opravdu o rychlosti a pohotovosti.

 

 

 


1.1.2009

Omlouváme se všem příznivcům, že jsme s některými novinkami dost otáleli. Ale začátek nového roku byl pro nás poněkud dramatický. Nicméně, měli bychom se určitě zmínit, jak fungovaly naše rozsáhlé přípravy na Silvestra. Takže kromě již zmíněného CD s petardami a pravidelného poslechu různých typů ohňostrojů, jsme se pojistili D.A.P. - feromony kojící feny a finálně jsme nic neriskovali a použili i, podle referencí, přírodní preparát Serene-UM.

ad feromony) Jen, co jsme je zapojili do zásuvky, všichni tři Hříbci "nasadili" vysoký nos a hrnuli se k lahvičce. Astor po chvíli ztratil zájem, ale pointříci si okamžitě lehli k lahvičce a usnuli. Těžko říci, jak to může vonět, ale jakmile je lahvička v zásuvce, pointříci nasají a jdou si k ní lehnout. Lahvičce přezdíváme Gitanova máma a bereme ji, když přespáváme mimo domov. 

ad Serene- UM) Těžko říci, co fungovalo lépe. Ale po prvních ranách půlnočního ohňostroje si Gitano lehl ke mně, schoval si hlavu a po pár minutách spokojeně usnul. Dlužno podotknout, že jsme byli na Vysočině, kde se "střílelo" opravdu jen kolem půlnoci. 

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek