Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
2010‚ 2011

 

Vánoce i Silvestra jsme strávili na Vysočině. Nechyběl ani tradiční výšlap na Javořici. Na Silvestra jsme si udělali procházku okolo Roštejna a připojili se k Zuzce a jejím přátelům, kterou známe z Konopiště. Pointříci byli nadšení, že tam mají nějaké pejsky, a sice německé křepeláky.


14.12.2011

Opět jsme se Sárou na honě na Konopišti. Tentokrát nebyla Sára jediným pointrem - přidal se k nám i pejsek Kim.



10.12.2011

 

Se Sárou jsme vyrazily na hon MS Záhoří Slatina. Některé z lečí probíhaly v terénech s rákosím, takže místy to bylo náročné. Počasí bylo hodně proměnlivé: od slunce až po déšť se sněhem. Slovilo se 26 bažantích kohoutů a jedna liška. Závěrečné posezení ve vyhřátém sále nám přišlo k duhu.

 

Druhý den jsme jeli na Konopiště dohledávat, a to hlavně kvůli Gitankovi, aby se "taky proběhl". Pustil se do toho s chutí, až zapomněl, že na tu dohledávku musí trochu zpomalit a vložit do toho nějaký jiný systém, než "proletět" kolem okraje lesa a zpět. Gitanovi se zřejmě podařilo smáčet v rybníčku, kde na ledě zůstal zhaslý bažant. V pondělí se nemohl pohnout, takže jsme mu nahřívali záda a nosili ho na venčení. A to jsem ho podezírala, že vstal špatně z gauče!


7.12.2011

Poplatkový hon Konopiště.

Opět jsme měly štěstí a potkaly se se známými, na které jsme v této sezóně ještě nenarazily. Sára si po druhé v životě přinesla kohoutka bažanta královského.


3.-4.12.2011

Oba dny jsme se alespoň v dopoledních hodinách věnovali shánění bažantů na Konopišti. Gitano byl rád, že se po dlouhé době pořádně proběhl, no a já byla ráda, že se mě stíhá držet a pokaždé odjíždím domů s oběma psíky.wink


29.11.2011

Poplatkový hon na Konopišti. Ten den byly dva hony současně, takže honců i psovodů a psů na parkovišti houfy. Nakonec se jsme se nějak rozdělili a vyrazili do terénů. Se Sárou jsme byly v příkrých svazích, takže si Sárina opravdu zapracovalawink. Samozřejmě se objevila řada kamarádů, se kterými jsme měli možnost po delší době alespoň prohodit pár slov.


27.11.2011

Sháňka v okolí Frýdku (Konopiště)ale jako společný hon. Pro Sáru na začátku hodně těžké - musela držet na uzdě svůj temperamentwink

 


listopad  2011

Sára se konečně dočkala a zúčastnila se poplatkových honů na Konopišti. Sára vždy netrpělivě vyhlíží, s kým se potká na parkovišti pod zámkem a je šťastná, když potká nějaké psí kamarády. Samozřejmě, že nejvíce ji baví křídlovaní bažanti a i přes svůj handicap dokáže vyvinout velkou rychlost, aby takového bažanta mohla chytit a přinést. Někdy mám pocit, že nejvíc se těší na oběd a čeká, až něco dostane.  Chodíme i na dohledávky a samozřejmě shánět, aby se mohl zúčastnit i Gitano, který střelbě "moc nefandí". Z jednoho takového shánění si Gitano odnesl zážitek s divočákem, resp. bachyňkou. Vběhl do kukuřice, najednou se ozval Gitanův jekot. Obrovskou rychlostí se vyřítil ven a nedal se nijak ovládnout. Běžel asi 300 m, pak ho zastavil cíp lesa, kde se otočil a "letěl" zpět. Zapadl znovu do kukuřice a nastalo hrobové ticho. Pomalu jsem rozhrnovala stvoly, když se najednou proti mně vyplazil schlíplý Gitanek. Na boku měl černou šmouhu, pod kterou se mu udělal mírný otok,  jak do něj bachyně narazila. Toho dne se už Gitano nerozběhl.


říjen  2011

Úplně podzimní počasí. Sárině se podařilo onemocnět, dostala ATB a musíme ji držet v teple a suchu. Vypadalo to, že na oblíbené shánění bažantů bude muset vyrazit Gitanek sám. Naštěstí přijela na pomoc anglická setřička Bella Aragaj, které neunikl žádný v houští schovaný bažant. Sárina se už těší do terénu a doufám, že bude fit už na jeden z prvních konopišťských honů.

Gitanek má dnes 12.10. narozeniny. Navečer se mu chystá oblíbený pribináčko-piškotový dort a zásoba "žužlacích" pamlsků. Gitanka máme už neuvěřitelných 3,5 roku, je mu tedy 6 let. Je pořád dobře naladěný, vrtí proutečkem, takže na nás svou dobrou náladu přenáší. Přála bych si ,aby mu to ještě nějakou dobu vydrželo, aby na tom byl se zdravím alespoň tak jako nyní a hlavně, aby příští rok vynechal a výjimečně se nikde nezaběhllaugh. To skoro vypadá, že to všechno si přeju především pro sebe, takže jinak:.... "aby byl medvídek šťastný"....

 


září 2011

Tak i v tomto měsíci bažanti jednoznačně vedou. Se Sárou jsme zkusily i kachny,Sára doprovázela svou "tetu" Cami Pozořice na hon, ale myslím, že bažanti baví Sáru víc.

Párkrát jsme vyjely se Sárou do terénu, abych Sáře natáhla nějakou vlečku, co kdybychom nakonec vyrazily na podzimní zkoušky. 10.9. nastal den D. OMS Kladno v honitbě MS Dolín v Bakově pořádalo podzimní zkoušky. Co mě znejistělo o trochu více byl fakt, že to byly zkoušky se zadáním titulu CACT.  Přála jsem si, abychom nějak obstály a hlavně získaly kartičku smiley(tedy potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu). Nakonec se podařilo ( a dokonce v I.ceně s 283 body). Moc děkujeme všem, co nám pomohli s přípravou!


srpen 2011

A je to tady, konečně přišla na řadu oblíbená činnost obou pointrů, a to shánění bažantů v bažantnici. Byli jsme zatím jenom 2x, ale psíci si to užili. Gitanovi se zhojila noha a dorostl polštářek. Po dlouhé době jsem ho přihlásila na field trial, tentokrát v Dubanech u Pardubic. Myslela jsem si, že mě Gitanek nedokáže už ničím překvapit, ale opět nezklamal a něco "vymyslel": rozhodl se, že nepoběží vůbec. Asi mu přišlo líto, že nestartoval Brok (Nová Hajnice) a že nemá v poli žádného "tahouna". Sára zatím smutně koukala z okénka auta. Po skončení soutěží a vyhlášení výsledků jsme si šli zaběhat s pejsky s CHS Seventeen. Gitanek se  dočkal "svého" Broka, a poněkud težkopádně se konečně rozběhl... a Sára se s radostí pustila do pole s vojtěškou.

 


červenec 2011

...tak pořád ta pole. Sára se občas připojuje ke dvojici kontinentálních ohařů, kteří cvičí na různé typy zkoušek. Jsou to mladí  psíci, na kterých je vidět, jak to dělají rádi. Na Sáře je vidět, že by raději pracovala v tom poli nebo v bažantnici. Bohužel, nelze si nevšimnout, že ji výrazněji začíná bolet operovaná noha. Snažíme se ji šetřit, ale to je pak zjevně nešťastná. Občas zajdeme za "psími kamarády" do lesoparku v Hostivaři, ale to Sárinu moc "nebere" a pořád sleduje, kdy se bude brát batoh či obojky do terénu.

Gitano si v lesoparku rozřízl nohu o obrovský střep. Po 3 týdnech je hluboká rána poměrně slušně srostlá a právě dorůstá polštářek. Gitanek se na rozdíl od Sáry do "lesáče" těší a je šťastný, když nějaké kamarády potká...ale to je Gitanek v podstatě permanentnělaugh.

 


květen - červen 2011

To to letí... My jsme tradičně v polích - pravidelně procházíme pole s pícninami, takže po prvním sečení byly ztráty minimální. Uvidíme, jak to dopadne nyní. Zažili jsme několik pěkných okamžiků. Nejlepší je náš poslední zážitek,  kdy Sára vystavila lože srny, ze kterého se vzápětí vybatolilo srnče. Došlo do těsné blízkosti Sáry (asi na 50 cm), pomalu ji obešlo a potýkajíc se s vysokou vojtěškou pokračovalo do blízkého houští. S přiznávajícím Gitanem to sice "cukalo", ale nedovolil si posunout se ani o milimetr...Vždycky si slibuji, že si příště vezmu foťák, ale sleduju psy, takže maximálně zvládnu "vylovit" z hluboké kapsy mobilní telefon a něco málo zaznamenám. Snad se dostanu i k tomu to stáhnout a pokud to bude stát za to, určitě to zveřejnímwink.


30.4.2011

Sárině je 5 let! To to uteklo. Je to pořád živel, aby ne, když se narodila na "čarodejnice". Umí se stále chovat jako rozpustilé štěně, ale když tyto záchvěvy pominou, dobře se s ní spolupracuje. To, že definitivně dospěla, nám dává poslední rok najevo. Je mnohem mohutnější, sebejistá a stala se z ní nekompromisní hlídačka - alespoň se Gitanek nemusí bát, že ho někdo ukradnewink.

 


duben 2011

Pointříci jsou konečně v poli s vyšším porostem. V lokalitách, do kterých jezdíme, převažuje srnčí, zajíci a tu tam se objeví nějaký bažantí kohoutek. Všechna pole, kde se budou sekat pícniny pro dobytek, procházíme a doufáme, že to zvěř trošku odradí a pro svá mláďata si vybere jiná místa....no, a taky samozřejmě doufáme, že mláďata a hnízda těch, které to neodradí, najdeme...


březen 2011

Netrpělivě vyhlížíme jaro a těšíme se, až poprvé vyrazíme do pole. Většinu času trávíme v lesích.


únor 2011

Z pointrů se stali návštěvníci lesa. Tentokrát se nekonala žádná setkání s divočáky, takže by se mohlo zdát klídek - pohoda. Výjimkou byl víkend 19. a 20. února, který byl ve znení ztrácení se pointrů.V sobotu se v Černém lese u Líšně na Benešovsku nepřetržitě ztrácel Gitano. Naštěstí si zapamatoval, kde je auto, a měl snahu se k němu vrátit... V neděli ho ovšem trumfla Sárina, která při návštěvě CHS Aragaj a následné procházce ztratila orientaci a doběhla během několika  minut ke 4 km vzdálené benzinové pumpě u nájezdu na D5. Naštěstí se nechala odchytit a dovézt do Zdic k místnímu kynologovi a cvičiteli NO. Všem zúčastněným moc děkujeme za pomoc!

 


leden 2011

 

Nový rok jsme zahájili poměrně pozvolna. Tentokrát se nikdo neztratil ani nezranil. Pointři se párkrát vypravili do bažantnice na Konopišti a Sárina o víkendech chodila na dohledávku do části nazvanou Frýdek. Pejsci však při honě hledali pečlivě,takže moc toho na Sáru nezbylo, ale i tak  se jí 3 kousky obvykle podařilo najít. Závěrečnou odměnou bylo pro nás pozvání na hon na Frýdek za pomoc při shánění v lovecké sezóně. Sára si to samozřejmě užila. Myslím, že už teď se těší na podzim.

 


prosinec 2010

Jako každoročně jsme Vánoce i konec roku strávili na Vysočině. Den před Štědrým dnem jsme vděčně přivítali možnost shánění v bažantnici. Pointři se před cestou alespoň trošku unavili. O svátcích jsme pak nejvíce času trávili procházkami v okolí hradu Roštejna a nejvyššího vrchu Českomoravské vrchoviny Javořice (837 m2).



listopad 2010

Nejlepší zážitky jsou z bažantnice. Gitanek se statečně zapojuje, běhá na velké vzdálenosti. Pointříci jsou nejvíce ve svém živlu, když shánějí v terénu po nějakém honě a občas se jim podaří ještě dohledat křídlovanou slepičku.
 


12.10.2010

A máme tady jubileum. Gitanovi je 5 let! Objevují se první šediny.

 


září - říjen 2010
Bažantnice Konopiště
 

Oblíbená Sářina aktivita shánění bažantů v konopišťské bažantnici. Letos chodíme do dvou částí. Na Frýdku se začíná velkým polem, kam jsme 2x vzali Gitana. Tolik bažantů Gitano ještě pohromadě neviděl. Celou dobu vystavoval a postupoval, než mu Sára předvedla, že je třeba "slepičky" nadehnat, aby se vrátily domů.


Musím přiznat, že na Frýdku jsem si opět užila dokonalou souhru při práci Sáry a fouska Amara, stejně jako pod Chvojenem hezké momenty se znalcem zdejšího terénu AS Chuckem (Vis Tranquilla).


12.9.2010

 

S Gitanem jsme se jeli podívat, jak se loví s dravci na sokolnické setkání v Třebušicích. Pozvala nás Jana Votrubová CHS Od Mlázovické tvrze, která mi pečlivě vysvětlila, jak takový lov s dravci vůbec probíhá. Mile mě překvapila, když mě vyzvala, aby si to Gitano také zkusil. Byl to zajímavý zážitek. Pro psy to bylo hodně náročné, bylo poměrně telpé počasí, ale měli výdrž. Stejně jako sokolníci.

4.9. a 5.9.2010
 

Se Sárou a Gitanem jsme se vypravili do Duban na field trial s přinášením. První den Sára běžela s AS Calas de la Maletiere, druhý den s IS Chérie Bohemis Victoria. Gitano  první den běžel jako svázaný, a pak ho víc začala zajímat partnerka Baruška (Cranberry Seva). Druhý den vytvořil s Dráčkem (Dami Nová Hajnice) oblíbenou stíhací dvojici, že to chvílemi vypadalo, jako závod, kdo doběhne dál. Zveř tam, bohužel, nebyla, takže hochy ani nic nezbrzdilo v "rozletu".


30.8.2010
 

Tak už máme jenom 2 pejsky. Co víc napsat. Astor  prodělal zřejmě další mozkovou příhodu, která ochromila celou levou polovinu těla. Asťa se to snažil rozchodit a podél zdí se dokázal pohybovat po bytě, dojít si k vodě apod. S každým probuzením však bylo vstávání horší a v sobotu už téměř nemožné. S velkou podporou se dokázal dostat ven, kde se snažil udržet rovnováhu, ale síly už nestačily. Večer a v neděli už jsme Astora jenom nosili. V neděli ráno vyjel Astor s pointry naposledy do pole. Asťa sledoval dohledávku pernaté a z okna pak celou cestu do Prahy. Doma jsme se pokusili mu poměrně bez úspěchu vnutit oblíbené piškoty s pribináčkem. V pozdních odpoledních hodinách jsme jeho pozemskou pouť ukončili.

 


červenec 2010

Červenec se letos předvedl opravdu jako letní měsíc. Těšila jsem se na dovolenou, jak bude víc času a budeme chodit do pole několikrát týdne, navštívíme kamarády...Podařilo se nám navštívit Ivu a sestřenku Cami ještě před porodem. Užili jsme si večer a zůstali až do rána. Po zahradě se to hemžilo pejsky, takže Sárina s Gitanem byli ve svém živlu, děděk Astor polehával na trávníku.
 

Před vedry jsme nakonec prchli na Vysočinu. Každé ráno vstávali v 5.30 a vyrazili na pořádnou procházku do blízkého okolí. Každý den jsem ušli cca 10 - 13 km, večer jsme jezdili k rybníku a pokoušeli se Sáru přemluvit k plavání. To, že jsem ve vodě, mám klacíček na hraní, nebo to, že je ve vodě Gitano a další psi z okolí, bylo Sárině srdečně jedno, jakmile necítila pod nohama dno, otočila se a bleskurychle vypálila ke břehu. Nakonec jsem po vzoru majitelů hovawartky, připnula Sáře vodítko a vtáhla ji do vody. Ukázalo se, že Sára by mohla vyrovnat i handicap kratší nohy a plavat přímo a ne se točit v kruhu, ale jakmile se jí dostane voda do uší, jde nekompromisně na břeh. Jak dny plynuly, přinesla z vody i oblíbený klacík, ale zásadně to byla rychlá akce - rychle pro klacek a z vody ven.

Gitano se mezitím hravě přeorientoval z lovu motýlů, kteří ho fascinují na loukách v období sucha, na lov malých žabek, kterých v okolí rybníků a do nich vtékajících potůčků bylo dost. Postupně upouštěl od svého oblíbeného hledání plováku na hladině rybníka a rozhodně odmítal být příkladem pro Sáru, stahoval se ke břehu vrhal na "bagrování" bahna a hledání žabek.

Když už jsme byli na Vysočině, museli jsme samozřejmě vystoupit na Javořici. Gitanovi se cestou podařilo opět objevit žabičku, kterou se snažil vzít do mordy. Žabka ovšem byla ropucha a rozhodla se bránit, takže to skončilo úporným 20 minutovým slintáním Gitanka.


Co se týče Astora, nezbývá než napsat, že vedra přežil, ale bylo by dobré, aby se už tento rok neopakovala. Hříbek poslední 2 měsíce hodně hubne. Z mohutného fouska s výškou 66 cm v kohoutku a 32 kg, se pomalu ale jistě stává vetchý staříček. Aktuální váha je 25,3 kg. Snažíme se do něj dostat v podstatě cokoli, co mu bude chutnat. Astor má hodně zúžený jícen, zřejmě je tam nějaký problém, zároveň po poslední drobné mozkové příhodě má částečně ochrnutý jazyk, takže se musí u jídla i pití hodně snažit. Nicméně pokud dostane něco dobrého vařeného s příměsí syrového masa či oblíbené hovězí konzervy vrhá se do misky střemhlav...Pořád chce být "in" takže, když zaznamená nějaké dění, chce být u toho a trvá na tom, že odjede s pointry do terénu, byť se jen kráce projde v okolí a pak odpočívá v autě...

Poslední červencové dny se snažíme být zase v honitbě a také dokončit se Sárou aport. Teplou pernatou zveř, to ona by nosila, ale to ostatní ...
Nějaké fotky snad brzy dodáme...


červen 2010
 

Jaro bylo letos ve znamení vojtěšek. Jak vojtěška rostla, stalo se běhání v ní čím dál náročnější. Občas se podařilo i perfektní načasování - projít vojtěšku těsně před sekáním. 2x jsme přemisťovali srnče, 2x Gitano našel hnízdo se slepičkou - vejce přemístil hospodář honitby do líhně... Ani jsme se nenadechli a pole, která se sekla jako první, jsou už opět narostlá. Vzhledem k teplému počasí a občas i časové úspoře jsem se nechala přemluvit a několikrát vypustila Sáru a Gitana do pole společně. Zpočáku se chtěli držet jeden druhého, ale nakonec zvítězila touha najít si zvěř každý sám. Někdy je to velmi hezká podívaná, zejména, pokud je hledání v náročném terénu korunováno nalezením zvěře a přiznávkou druhého pejska.
 

14.5.2010
 

 
Tak to vypadá, že jsme letos to jaro nějak ingnorovali, ale opak je pravdou. Nedočkavě jsme očekávali až definitivně sleze sníh, abychom mohli vyrazit na pole. No, a tím skončilo poflakování. Začali sme jezdit do honiteb za Kralupy, do polí s vojtěškou, abychom pravidelně rušili zveř a nedovolili jí tam zahnízdit. Oblíbený párek koroptví, už je tak trénovaný, že když slyší auto na cestě mezi poli, utíká se schovat do obilí...

Gitano si zaběhl první NF v Kladně a v Lounech. Při prvním z nich se pověsil na Broka Nová Hajnice, kterého se statečně držel prvních 5 minut, pak začal upadat v tempu - prostě ten začátek přepálil (Foto z akce Jana Votrubová). V Lounech běžel pro změnu s Dráčkem (rovněž Nová Hajnice), ale nepřišli na zvěř. Tedy vlastně přišli - respektovali zajíce, ale srnčí Dráčka dostalo a pustil se za ním. Na MFT v Klapý jsme se přijeli už jen podívat, a když se ostatní odebrali do restaurace, využili jsme příležitosti a pocvičili s některými trailery. Sárina si vypracovala křepelky a Gitanek koroptev.
 

8.5.2010

Gitano se zúčastnil Jarního poháru ČPSK. V dobře zazvěřeném poli se mu podařilo vystavit bažantího kouhoutka  a dvě slepičky. Bohužel, jednou se mu to podařilo i "na prázdno", na srstnatou jsme nepřišli. Nakonec získal 191 b. a umístil se v první ceně.

duben 2010

Astor a Sárina oslavili svoje narozeniny. Astorovi bylo 2.dubna 14 let a Sáře "na čarodejnice" 4 roky. Když už občas podléháme dojmu, že Sára dostává rozum, provede nějakou ztřeštěnost...

Z Astůrka se pomalu stává vetchý psí dědeček a hojně se objevují šediny. Nicméně při poslední veterinární prohlídce bylo konstatováno, že srdce má Astor jako zvon... vše ostatní také nějak funguje, tak uvidíme, dá-li Hříbek i tu patnáctku. Jsou dny, kdy se tváří, že rána nedožije a následující den je zase v rámci svých možností akční. Chodí už pouze na kratší procházky a když je příznivé počasí, jezdí s pointry do pole  "jako maskot".

 

26.2.2010
 

Našim setkáním s divočáky asi není konec. Dokud pořádně neběháme na poli, dáváme si s pointry o víkendu každé ráno malé kolečko (cca 12 km). Tento okruh vede přes místo, které křižují cestičky lesní zvěře, tedy i divočáků. Jedno z nedělních rán Sárina vystavila "houští" (Gitanek přiznával). Než jsem stačila říct obligátní: "Sáří, co je tam?", vyloupla se z smrkových větví sklánějících se pod tíhou sněhu hlava cca 150 kilového prasátka. Divočák si to šinul po své stezičce do lesa. Vzdálenost mezi ním a Sárou byla cca 5 - 10 m, takže si Sáry nemohl nevšimnout. Tiše jsem doufala, že divočák bude pokračovat po stezce do lesa, ale kdepak. Zírající pointr a 5 m za ním další zírající pointr ho zaujali natolik, že se otočil směrem k nám a udělal krok vpřed. V ten moment jsem skočila za smrk, a lákala Gitana, který byl na vodítku, aby šel za mnou. S bušením srdce jsem si uvědomila, že vodítko je napnuté a Gitano se ani nehne. Vystrčila jsem hlavu mezi malé smrčky a viděla jak z pod větve vycházejí další a další divočáci. Za cca sedmým z nich se otočil i ten největší a postupně vyšli po stezce do lesa. Sárina se rozhodla, že se půjde podívat, kam jdou, ale jedním povelem si to dala rozmluvit.

I minulý týden jsme na sebe "měli štěští". Tentokrát se nikdo "nepřišel ukázat", ale byli slyšet. Sáře se moc kupředu nechtělo, ale nakonec jsme divočáckou stezku překročili. No, a museli jít okruh, abychom se nevraceli stejnou cestou. Na to jsem se už necítila...


15.1.2010

 

A je tu nový rok. Naši Hříbci jej zahajují naprosto tradičně. Sárina si velmi řádně nařízla polštářek na zadní noze, zkusilo se to bez šití, takže už 3.týden pečlivě téměř po každé procházce převazujeme (ten sníh leze úplně všude). Astorovi se zhoršily potíže s dýcháním, takže máme za sebou vyšetření a snažíme se to vše udržet na nějaké  únosné míře. Gitánek se naštěstí ještě neztratil. Ale ukázalo se, že přeci jenom existuje zvíře, které naruší jeho pověstný klid, a to je divočák. Zatímco zkušení matadoři, jako je Sára či Astor, "vystaví houští", Gitano začně běhat kolem dokola šílenou rychlostí. Už se také stalo, že Gita objevil prasátko v kališti. To bylo radosti! Stavělo se proti Gitovi a pomalu odcházelo za houfem. Gitano kolem něj kroužil a trvalo téměř minutu, než se mi podařilo, tu jeho "oběžnou dráhu" přerušit...
TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek